Chvála laskavosti

Prosinec 2020 - Invalidovna

Sedím v tramvaji, od metra běží paní, pan řidič čeká, paní vběhla dovnitř, dopadla na sedadlo naproti mně a spokojeně chytala dech.

"Jéžíš, já nemám roušku."

"Máte rolák" říkám jí s úsměvem. Natáhla si pleteninu na nos a začala se hrabat v tašce s patřičným komentářem, jak je nemožná.

"To se může stát. Já jsem minulý týden dala našemu jezevčíkovi před nástupem náhubek a sama jsem jela dvě stanice bez :-) " chlácholím ji.

Najednou se za mnou ozvalo: "Vezměte si moji, je úplně nepoužitá", paní za mnou podává roušku v igelitovém sáčku.

Následovalo pár stanic srdečného pohodového rozhovoru tří náhodně setkaných žen.

Vánoční nákupy jsem prožila v naprosto laskavém hýčkání od prodavaček. Nečekejte žádné přehnané poklonkování, nabízené slevy, jen příjemné jednání. I z nákupu dárkových balení kávy v Tchibu na Harfě jsem odcházela s úsměvem. V Decathlonu ani nehnuli brvou, když jsem neměla online objednávku /proč taky, když si chci koupit dárkový poukaz na pokladněJ/, nacvakali to do počítače sami a dárek byl zajištěn.

Moje paní účetní mi říká občas zlatíčko. Ač jsem nepořádná a tupá na papíry, stále mě chválíza drobnosti. Je trpělivá, laskavá. Často mi to zvedne náladu.

Tento týden v poradně přišel jeden mladík bez antigenního testu, prostě zapomněl. Posílám ho do blízkého testovacího centra, druhý mladík vytahuje z batohu jedno balení, že mu jeden věnuje.

Často jezdím po Vršovicích s vnučkou v kočárku. Potřebovala jsem na wc. Kam v téhle situaci? Jó, kdybych mohla do kavárny, dala bych si kafčo a byla bych v klidu. Vjíždím na benzínku. Podávám paní u pokladny 10 Kč s prosbou, jestli si můžu odskočit. "Samozřejmě, a ty peníze nechci." "Jenže já budu mít lepší pocit, tak si je, prosím, nechte. Můžu tady nechat kočárek, nechci brát vnučku do kabinky?" "Samozřejmě, buďte v klidu." Když jsem vyšla, obě paní prodavačky dělaly na malou cukrbliky, cácorka se smála a všechny tři vypadaly spokojeně. Jedna paní přinesla malého plyšáčka ledního medvěda s reklamní šálou na coca colu. Nejvíc mě dojalo, že se zeptala, jestli jí ho může vyndat ze sáčku. V dnešní době, kdy všichni hlídáme hygienu. Milé paní z MOLLu, s medvědem vnučka spí, jí, kouká na pohádky...děkujeme.

Ve středu mi psala kamarádka, že má blbou náladu, že je zhnusená z Babiše, co a jak udělal Blatnýmu, jaký je Zeman vulgární.... Druhý den jsem byla zhnusená já z covid nájmu, který jsme řešily s účetní 90 minut a nakonec neúspěšně. Tohle nevymyslela normální laskavá hlava. To vytvořil nějaký chudák, zklamaný životem, který žije v přesvědčení, že všichni kradou a podvádějí, že tedy před udělením dotace 13 000 Kč, musím být prolustrována mnoha kódy a identifikačními čísly.

Včera jsem vezla 88letou tetu na vakcínu na Bulovku. Měli to pěkně označené, logisticky dobře připravené. Teta s bratrancem vystoupili u vchodu a já popojela na blízké parkoviště. Během slabé půlhodinky čekání jsem se náhodně dostala na úplný koneček nemocnice, na vyšlapané místo mezi keři. Zatajil se mi dech. Pode mnou kus Prahy s Vltavou. Příroda ještě ne úplně zelená, sluníčko se taky moc nepředvedlo, ale krása krás. Stála jsem tam dojatá a v tu chvíli mi přišel život a svět nádherný.

Zeman, Babiš, covid nájem...... nám můžou být úplně ukradení. Důležití jsme my lidi, jak budeme žít každý sám za sebe, jak se budeme k sobě chovat. Zodpovědně, pokorně a laskavě. Každý si svůj mikrosvět udělejme sami tak, abychom byli šťastní, a pak to přeneseme na ostatní. Moje upřímné doporučení.

PS. Všímejte si víc toho krásného, laskavého, přátelského, než toho hnusného! Jestliže vás rozčilují televizní zprávy, proč se na ně díváte? To si radši pusťte Prostřeno :-) . Třeba vás o něco obohatí, třeba ne, ale určitě nenaštve. Neboť každá negativní emoce se podepisuje na našem zdraví.

PS 2: Abych neskončila smutně, přidám jednu historku, kdy laskavost byla na obtíž :-) Alespoň jednou týdně jezdím za vnučkou. Jsou to pro mě krásné dny. Couráme s kočárkem, hrajeme si na hřišti, děláme bábovičky, pozorujeme pejsky a vlaky. Jedno ráno jsem si oblékla legíny, sportovní boty, batůžek na záda, se svým metrákem jsem s písní na rtech proběhla náš minilesík, připadala jsem si mladá, krásná, přitažlivá....vyskotačila jsem dva schody do tramvaje a ...jeden pán mě pustil sednout :-) :-) :-)...